Udržitelnost potravin: Jak se vyznat v kvalitě jídla?

Pojmy jako udržitelnost potravin nebo bio kvalita bombardují spotřebitele při každém nákupu v supermarketu. Problematika je ale komplikovaná a pro běžného člověka jen obtížně přehledná. Přestože by kategorie a označení měli fungovat v první řadě ve prospěch spotřebitele, lidé dnes spíše tápou v tom, jestli potraviny, které kupují, opravdu neškodí planetě nebo jejich zdraví. O tom, jak se v kvalitě potravin vyznat, jsme v novém dílu podcastu Business Speak mluvili s Janem Pivoňkou, který se systémům udržitelnosti a potravinářským technologiím věnuje jako odborný asistent na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Udržitelné potraviny a bio potraviny se často zaměňují. Pravdou ale je, že bio je podmnožina těch udržitelných. Přestože udržitelnost a především její přesnější definice a rozsah, jsou zatím trochu neuchopené, bio má přesně nastavené podmínky. „Je to segment, který existuje už opravdu dlouho a přesně definuje, za jakých podmínek se mohou bio potraviny vyrábět. Omezuje například používání prostředků na ochranu rostlin nebo veterinárních přípravků,“ objasňuje Jan Pivoňka. Naopak ale platí, že i věci, které nenesou označení bio mohou být udržitelné.

Video

Přehrát video

Podstatné je zmínit, že právě šetrnější přístup určuje vyšší cenu bio potravin – tedy, pokud se na poli pěstuje méně intenzivně nebo bez chemických látek, které dokážou poměrně jednoduše ochránit úrodu od škůdců, bude takové pěstování složitější a cena potravin s tím zákonitě poroste. S ohledem na to, že se chce na tento segment výrazně zaměřit Evropská unie a bio kvalitu na svých trzích podporovat, se ale můžeme dočkat i toho, že rozdíl v ceně za spotřebitele nakonec zaplatí někdo jiný – třeba právě EU ve formě finanční podpory zemědělců nebo stát ve formě daňových úlev.

V novém dílu Business Speak se moderátor Dominik Stroukal dostal i k nejasnostem v označení některých sporných produktů. Například v případě palmového oleje, který byl před několika lety vnímaný jako velká zátěž pro životní prostředí, se na různých produktech objevuje velké množství certifikací o jeho udržitelnosti. „V tomto směru můžete jako spotřebitel opravdu spoléhat jen na různá loga, která hodnotí kvalitu pěstování. Pak je otázkou, kdo ta loga vydává a jestli je zrovna tato instituce relevantní autoritou pro takové posouzení,“ vysvětluje Jan Pivoňka.

Zároveň ale upozorňuje, že je třeba vnímat všechny potraviny a jejich dopad v celé šířce jejich řetězce, a v takovém případě nezískal palmový olej svou negativní nálepku tak úplně právem. Díky své vysoké výtěžnosti na jeden hektar a relativně jednoduchému pěstování palmy olejné, funguje jako jeden z nejspolehlivějších světových zdrojů tuku. Je taky jediný, ze kterého se dají bez nutnosti procesu ztužování vyrobit i tuhé tuky.

Nejnovější díl Business Speak můžete zhlédnout na našem webu nebo si ho poslechnout v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.